Agrolesnictví
Zemědělství a lesnictví ve vzájemné symbióze
Poněkud záhadný název může na člověka působit nesrozumitelně a komplikovaně. Ve skutečnosti se jedná o velmi široké téma a vlastně návrat ke kořenům. Spojená produkce dřeva a potravin tu totiž byla prakticky vždycky až do okamžiku rozoraných mezí a tvrdého oddělení jednotlivých produkčních ploch.
Když si představíme vesnickou idylu z pohádek, vždy mezi políčky rostly ovocné stromy a ovce a kozy se pásly na pastvině, na níž byly roztroušené rozmanité dřeviny. Tomu všemu se dá říkat agrolesnictví.
Sova pálená byla dříve jednou z nejběžnějších sov.
Dnes je hlavně vlivem špatného zemědělství její výskyt téměř vzácností. Hnojiva v podzemní vodě, přehrady se sinicemi, zničená půda, která neudrží vodu, kamiony převážející jídlo napříč kontinentem a vymírání ptáků a hmyzu – to vše jsou skryté oběti, jimiž platíme za průmyslově vyrobené „levné potraviny“.
Skoro zapomenutý způsob zemědělského hospodaření prolínajícího se s lesem byl znovuobjeven v tropech, ve snaze zkombinovat místní zemědělství a nekácení tropických stromů. V Evropě se tento tradiční způsob hospodaření zachoval jen v některých oblastech, např. pasoucí se iberská prasata v korkových doubravách nebo veliké solitérní stromy na pastvinách a loukách i u nás (oblast Soutoku ??? nebo Bílých Karpat). Postupně ale začalo být jasné, že návrat k využívání schopností stromů, nám toho může hodně přinést.
Nejjednodušími příklady agrolesnictví, na něž můžeme dnes narazit, jsou ovocné sady vypásané ovcemi, které rády přežvykují ve stínu nebo sežerou zbytky ovoce či listí. Nebo návrat stromů k polním cestám, které zde fungují jako větrolamy a zdroj ovoce.
Agrolesnictví ale nemusí znamenat jen skromné ekologické zemědělství. Dá se provozovat i intenzivněji, například tak, že v pruzích mezi obilninami jsou zasazené dřeviny pěstované pro dřevo. Ty vylepšují mikroklima, chrání půdu před erozí, poskytují útočiště dravcům (kteří pomáhají s hraboši) a za několik let se pokácí, prodají na dřevo a zasadí se nové. Tento způsob umožňuje obhospodařování velkých lánů, ale zároveň i udržení půdy v dobrém stavu. Zavést praktiky agrolesnictví by tak s trochou snahy zvládly i velké koncerny.
„Není pravda, že sami se zemědělstvím nic nezmůžeme.
Já už jsem začala. Podporujme naše sedláky, statkáře a ekozemědělce.“
MARTA VERNER JANDOVÁ
zpěvačka a porotkyně pěveckých soutěží
Věděli jste, že …
- metody podobné agrolesnictví historicky využívali i domorodí Američané