Za čistší rybníky
Na místech dřívějších bažin a mokřadů vznikaly už od středověku rybníky. Možná už vám ale nepřijdou tak lákavé ke koupání jako před pár desítkami let.
Dnešní zelený zabahněný stav má více příčin.
Intenzivní nebo tradiční rybníkářství?
Rybníky jsou dnes přehnaně hnojené spláchnutými živinami z polí a domácností nebo přikrmováním ryb. V těchto výživných vodách pak žije větší množství mikroorganismů, kterými se nakrmí větší počet ryb.
Musíme chránit každý malý mokřad, tůňku či jen proláklinu, kde se zdržuje voda.
I malé louže jsou cenným zdrojem vláhy ale i útočištěm pro různé drobné živočichy. Proto je dobré tam, kde již úplně chybí, je zpětně vytvářet. Mohou tak vzniknout jezírka pro žáby, čolky i vážky. Pozor jen na jednu věc – spousta lidí má pocit, že tam, kde je voda, by měly být ryby. Ani náhodou! Tam, kde žijí ryby, mají žáby mnohem těžší život a často nepřežijí vůbec. Je proto dobré rozlišovat mezi rybníky pro ryby a jezírky pro přírodu, která nám sice nedá užitek, ale má svoji cenu v kráse a jedinečnosti.
V době velkých veder ale hrozí smrtelné nebezpečí. V teplé vodě je pro tolik ryb kriticky málo kyslíku a ryby se dusí (obzvlášť, pokud je do toho ještě někdo nakrmí a ony musí potravu strávit). Obdobné udušení hrozí i říčním rybám, pokud v suchém období jez zadrží vodu a hejno ryb uvízne v malé tůni.
Štika, pstruh, okoun
Velkými pomocníky při nápravě stavu rybníků mohou být dravé ryby. Pokud je dravých ryb nedostatek, přemnoží se rybníková „prasátka“ – kapři, líni, karasi a amuři. Rozrývají dno, ničí rostliny a víří bahno, kromě toho se krmí zooplanktonem, který by jinak vyčistil vodu. Také mají na svědomí úbytek obojživelníků. Podobně jako u suchozemských ekosystémů, také vodní predátoři udržují rovnováhu mezi všemi druhy. Může se zdát, že pak hospodáři nezískají za odchycené ryby tolik peněz, ale za dravé ryby si zákazníci rádi připlatí, takže se pestřejší nabídka může vyplatit.
„Pořád se mluví o tom že by se měla zadržovat voda v krajině, ale nic se neděje. Pojďme nečekat na stát, pojďme udělat něco sami. My jako občané, jako jednotlivci, jako města. Pomáhat přírodě má smysl v každém měřítku.“
PATRICIE PAGÁČOVÁ (SOLAŘÍKOVÁ)
herečka
Věděli jste, že …
- v roce 1913 byl v rybnících průměrný výnos 70 kg ryb na hektar. Dnes je to 499 kg, což je sedmkrát více.