Přikrmování zvířat
Zvířatům v naší zahradě můžeme potravu poskytovat po celý rok. Především se jedná o přirozenou potravu. Nebojme se nainstalovat i krmítko. Ale přikrmování zvířat má své limity. Jaké to jsou?
Přikrmování na krmítku
Mezi nejběžnější pochoutku návštěvníků krmítek patří slunečnicová semínka. Velké množství nadšených strávníků si vysloužíte i ovesnými vločkami, lněnými semínky, nakrájenými jablkem a vlašskými ořechy (loupané nebo alespoň nakřápnuté). Dále pak strnadi a pěnkavy ocení oves, vrabci a hrdličky proso a pšenici a sojky kukuřici.
Lojové koule jsou pro některé také výbornou pochoutkou, vyhýbejte se ale těm s palmovým olejem a také těm v plastových síťkách. Ptáci se do nich snadno zamotají a mohou se pro ně stát smrtelnou pastí. Zavěšený hovězí lůj ocení třeba strakapoudi.
Přilepšení v krmítku potom ptáci ocení nejen v zimě – kvůli mizejícímu hmyz dobré krmení využijí i v průběhu roku, kdy se musí ohánět, aby vykrmili malá ptáčata.
Pozor! Na krmítku se v žádném případě nesmíme zbavovat kuchyňských zbytků – i malé množství soli (která je prakticky ve všem, i v pečivu) může být pro naše strávníky jedem.
Zahrada pro ptáky
Mysleme na obyvatele zahrad už při výběru keřů a zasaďme ty bobulovité, například šípek nebo arónii. Z keře pak nebudeme mít radost jen my.
Nezapomeňme ponechat na podzim na stromě i pár jablek, v zimě se ptákům budou hodit více než nám.
Jak krmit vodní ptáky?
Labutě a kachny krmené kousky hozeného pečiva mohou následně trpět vážným nedostatkem živin a vitamínů. V rohlících moc prospěšných látek totiž nenaleznou, jen z nich získají pocit sytosti.
Pokud chceme těmto vodním ptákům v zimě skutečně přilepšit, dají se sehnat krmné směsi přímo pro ně, nebo jim můžeme ideální svačinu připravit už doma. Stačí nastrouhat třeba mrkev, zelí, kapustu nebo jablka a následně směs smíchat s ovesnými vločkami.
Chcete přilepšit zvěři v době nouze?
Není úplně pravdou, že by jeleni a srnky v zimním období bez přikrmování nutně strádali. Zvěř si přes zimu dobře vystačí s dostupnou pastvou a okusem mladých dřevin.
Výjimkou mohou být dlouhé a chladné zimy, kdy je pak vhodné před příchodem pravého jara zajistit zvěři nějaký příkrm.
Významným zdrojem živin a minerálů může být tzv. letnina. Jedná se o svazky větví listnáčů, keřů, ostružiní, maliní nebo kopřiv nasušené v brzkém létě.
Stejně tak ocení kvalitní na vlákninu bohaté seno (nikoli senáž, ani siláž) tak, aby do něj nepršelo a nezplesnivělo, případně i trochu mrkve, brambor nebo jablek.
Naopak pečivo ani jádro není vhodné, protože nelze zabránit nadměrnému příjmu, nehledě na to, že pokud na něj není zvěř zvyklá, hrozí velké riziko uhynutí.
Zajíci ocení větve ovocných dřevin, které pak na jaře uklidíme.