Malé české lomy a pískovny

Možná vám těžba písku a kamene přijde jako typické ničení krajiny. Musíme si ale přiznat, že stavět je potřeba, a proto potřebujeme i stavební materiál. I v tomto případě je na místě využívat místní, lokální suroviny. Pokud máme dostatek ložisek, nedává smysl, dovážet tyto těžké materiály ze zahraničí. A navíc, příroda může díky lomům a pískovnám překvapivě mnoho získat!

Co mají lomy a pískovny společného s pomocí přírodě?

Malé lomy a pískovny,
domov chráněných
druhů

Zkušenosti ukázaly, že se zde usidluje překvapivě mnoho vzácných živočichů i rostlin. Ve stěnách pískovny už během těžby hnízdí břehule či barevné vlhy. Do tůní po těžbě se stahují žáby, čolci, vážky i mokřadní rostliny. Holý povrch s minimem půdy obydlí nádherné kutilky, prohání se tudy smaragdoví svižníci, zahnízdí tu kulíci, jejichž vajíček si mezi kamínky těžko všimnete. Na řídkých trávnících kvetou orchideje, létá tu modrokřídlé saranče i vzácní modrásci.

Bez hmyzu to nepůjde

Tyto všudypřítomné miliardy drobných tvorečků jsou základním stavebním kamenem přírody a současný pokles je reálnou katastrofou, o které se však zatím příliš nemluví. Hmyz je v jídelníčku většiny ptáků, ještěrek i savců. Bez této složky potravy hrozí sesutí celého potravního řetězce. A lidé budou ve velkém maléru ve chvíli, kdy zmizí opylovači.

Jak je to možné? V okolní krajině totiž lomy nebo pískovny představují něco neobvyklého – místo, kde se na povrch dostává podloží, není tu silná vrstva půdy, stromy se sem vrací poměrně pomalu, je tu hodně slunce, ale málo živin. Stěny pískoven nahrazují okraje meandrů velkých řek, v tůních nejsou chovány ryby, dno těžebny je pro ptáky i hmyz skoro jako říční náplav, občas narazíte i na písečné duny!

Že je vhodné tyto přírodní poklady chránit, si už uvědomily i některé těžební společnosti a přizpůsobují tomu i způsob těžby: např. strhnout stěnu pískovny a posunout se v těžbě o kus dál teprve tehdy, až břehule vyvedou mladé. Je tu úžasný prostor pro pozorování ptáků. Pískovny i lomy jsou vyhledávaným místem nejrůznějších výzkumů.

Co až těžba skončí? Po ukončení těžby je nejvhodnější ve spolupráci s odborníky provést přírodě blízkou rekultivaci. Využívá se přírodních procesů, občas se brzdí sukcese (postupné zarůstání místa různými druhy rostlin, na závěr vzniká většinou les). Někdy se brání invazi nevhodných druhů rostlin. Je snaha zachovat vše cenné, co tu vzniklo už během těžby. Často vznikne prostor i pro lidské návštěvníky – místo k odpočinkupřírodní koupání, ale třeba i motokros. A navíc je tento způsob řádově levnější, než klasické technické rekultivace, při nichž se cenné biotopy často zavezou hlínou a osadí se smrkovou plantáží či přemění na neúrodné pole.

„Spousta lidí si myslí, že za úbytek malých ptáků můžou krkavci, straky a různí dravci. Ale může za to hlavně úbytek hmyzu, způsobený špatným průmyslovým zemědělstvím a používáním různých chemií.“

 

PŘEMEK FOREJT
šéfkuchař, gastronom a porotce kuchařské show

Věděli jste, že…

  • i rozsáhlejší území typu výsypky po těžbě hnědého uhlí lze rekultivovat podle přírodě blízkých principů?