Hustoles není ani na houby aneb nižší zakmenění lesů
Mnoho z nás si správný les představuje jako hustou spleť stromů. Ve skutečnosti by to ale všechno mohlo být trochu jinak. Před pár stoletími většinu republiky pokrýval takzvaný selský les. Tehdy ale krajina vypadala úplně jinak než dnes.
Méně je někdy více
Ani houby v husté smrkové monokultuře téměř nerostou.
Přechody mezi jednotlivými prvky byly velmi pozvolné, a tak si člověk skoro ani nevšiml, že z pastviny prošel do lesa. Lesy byly intenzivně využívány, páslo se v nich, na zimu se sbíraly větve na krmivo pro dobytek a lidé se vůbec netrápili tím, jak bude les vypadat.
Většině lesů by prospělo výrazné prosvětlení
Velký počet stromů na hektar les zahušťuje natolik, že v něm přežije jen málo druhů rostlin i zvířat a zároveň v době klimatické změny spolu stromy bojují o vodu. Mají menší kořenový systém, obecně jsou slabší a náchylnější nejen k suchu, ale lehko podlehnou i nemocem nebo parazitům. Má-li každý strom svůj prostor k životu, bude se mu dařit lépe a tuto změnu ocení i mnozí živočichové a rostliny, preferující lesní polostín.
Druhová i věková pestrost byla prospěšná, velké množství živočichů si v podobných lesích mohly najít stín i slunce, mýtinku i houští. Dnešní jednolité plantáže na dřevo zdaleka tolik možností neposkytují, a tak je sám les i jeho obyvatelstvo výrazně chudší. Navíc stromy, pěstované v dnešní době jeden na druhém, stále bojují o prostor a přežití, zvláště v době extrémního sucha, způsobeného klimatickou změnou.
Místo rozložitých velikánů s vyvinutou a hustou korunou v dnešní době pěstujeme chudáčky se slabým kořenovým systémem, malou korunovou plochou a tudíž nepřipravené zvládat náročná období sucha a výskytu škůdců. Rozvolněný les navíc snadněji „dýchá“ – vyměňuje naakumulovaný teplý vzduch za chladnější padající k zemi a tím vytváří rosu.
Zdědili jste-li kousek lesa vy, či někdo ve vašem okolí, můžete se zkusit inspirovat radami Aleše Erbra a připravit tyto kousky přírody na současné náročné roky. Neprospěje to jen lesu (a tím pádem vám), ale i živočichům a rostlinám, které takový les obývají.
„Chovejme se v lesích slušně a neodhazujme odpadky. Já se kromě toho snažím jíst ovoce a zeleninu, které pochází od nás. Stejně tak bychom měli vysazovat jen ty stromy, které patří do české krajiny.“
DAVID KRAUS
zpěvák, herec, textař a skladatel
Věděli jste, že …
- z lesů se odváží prakticky veškerá dřevní hmota? Nezůstávají zde tedy žádné staré stromy ani mrtvé dřevo, ačkoli za přirozených podmínek by tu stály nebo ležely řádově desítky až stovky kusů na hektar.
- na mrtvé dřevo (stojící i ležící) je přitom vázáno téměř 40 % druhů organismů, které se podílejí na biodiverzitě lesa – životně na něm závisí řada ptáků, hmyzu, hub, půdní fauny, mechů, lišejníků i dalších druhů
- chybí dutiny k hnízdění, není tu tlející dřevo, kde nachází úkryt a podmínky pro vývoj mnoho skupin bezobratlých živočichů a kde hledají potravu datli i jiní ptáci