Výzva k zajištění financí pro péči o krajinu a záchranné stanice
Krajinotvorné programy jsou užitečné pro přírodu i pro lidi.
Program péče o krajinu (PPK) a Program obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK) jsou funkčními nástroji pro zajištění dlouhodobé odborné péče o menší lokality.
Podporují zadržení vody v krajině a vracejí do ní vodní i mokřadní plochy, zachraňují ohrožené druhy živočichů a rostlin a navracejí do krajiny opylovače. Více
Poskytují finanční prostředky velkému množství lidí – drobným majitelům pozemků, krajům, obcím i nevládním organizacím včetně záchranných stanic. Více
Jejich předností je oproti jiným dotačním titulům jednodušší administrativa a tím mimo jiné dostupnost pro každého. Více
Zapojují veřejnost do účinné ochrany přírody a mají příznivý dopad na rozvoj turistického ruchu.
Co je potřeba vyřešit?
Je nutné přehodnotit další finanční nástroje pro ochranu přírody jako nižší kofinancování pro projekty LIFE, snížení byrokratické zátěže a jasnější podmínky pro žadatele z OPŽP, o než jsou nyní schopni se ucházet jen větší subjekty s fundraisingovými týmy. Do té doby požadujeme:
Zajistit financování krajinotvorných programů ve výši nejméně 0,05 % státního rozpočtu.
Už v roce 2013 se zvažovalo, že minimální vhodná částka v krajinotvorných programech by měla dosahovat alespoň 400 milionů. Realitou se však stalo 165,5 – 194,5 milionů v letech 2013 – 2018. Následně se sice investice do programů zvyšovaly až na 340 milionů v loňském roce, avšak jen díky doplňování z finančních rezerv Ministerstva životního prostředí namísto vyčlenění adekvátní částky ze státního rozpočtu.
Za uplynulých 20 let se částka vyhrazená na aktivní ochranu přírody a krajiny navzdory inflaci prakticky vůbec nezměnila a je reálně vyšší jen o 70 milionů než v minulém století. Navýšení prostředků pro POPFK v letech 2022-2025 garantuje Národní plán obnovy, vzhledem k dlouhodobému podfinancování bychom však krajinotvorné programy rádi dostali až na 0,05 % státního rozpočtu, nikoli pouze 0,018 %, jak je tomu nyní. Vedle navýšení celkových prostředků je totiž nutno vzhledem k rychlému úbytku druhů zajistit péči většímu počtu území a navýšit náklady obvyklých opatření (NOO) tak, aby odpovídaly realitě.
Směřovat prostředky v první řadě na ochranu a podporu biodiverzity.
Programy udržují při životě celostátní síť nejcennějších území, která pak fungují jako poslední pojistka (tzv. refugia) biodiverzity v naší krajině. Pozornost by měla být věnována údržbě bezlesí, řídkolesí a mokřadů a teprve peníze, které zbydou po údržbě těchto prioritních lokalit, by měly být využity pro další opatření typu výsadby, remízky, ošetřování stromů, značení rezervací, návštěvnická infrastruktura a změna druhového složení lesů.
Dopis pro pracovníky AOPK a krajských úřadů
Finanční situace v ochraně přírody je již neudržitelná.
V současné době není ekonomicky možné nadále zajišťovat péči o biologicky hodnotné lokality, o které se staráme, neboť výše prostředků z krajinotvorných programů za údržbu nelesních biotopů je často jen zlomkem skutečných nákladů.
To, co pro to můžete udělat už dnes, zásadním způsobem rozhodne o budoucnosti biologické rozmanitosti (nejen) v ČR a také o existenci ochranářských spolků.
Ohodnocujte lépe zakázky za práce, které pro Vás zajišťujeme kvalitně a erudovaně. Navíc mnohdy zdarma pro státní ochranu přírody provádíme i další práce (monitoringy a specifické mozaikovité kosení a takovou pastvu, která současně potlačuje nežádoucí a naopak podporuje druhy cílové, jednání s vlastníky, osvěta veřejnosti apod.).
Uveďte do praxe prioritizaci kvality, a aby u specifičtějších způsobů péče byly akceptovány náklady i mimo rámec NOO. Péče o špatné dostupné, vzdálené a vzácné lokality vyžaduje tzv. superbiodiverzitní přístup a vyšší cestovní náklady a není tak možné ji vykonávat za ceníkové sazby.
Změňte přístup k nakládání s biomasou. Biomasa nemusí být vždy odpad. Naopak může jít o zcela klíčový prvek pro podporu biodiverzity.
Buďte shovívavější k dodržování termínů, případně i rozsahu prací. Pokud i nadále potrvá stav, kdy smlouvy budou podepisovány v šibeničních termínech, navíc s nejistou výší finančních prostředků, nejsme schopni fungovat v terénu efektivně.
Podpořte nás ve snaze o systémové řešení důstojného fungování nevládního ochranářského sektoru, bez kterého se státní ochrana přírody neobejde.
Zjednodušit administrativu POPFK na úroveň PPK, která je naštěstí jako jedna z mála relativně přijatelná, a umožnit víceleté financování z PPK nebo alespoň posunout termín vyhlášení na začátek roku.
PPK a POPFK se staly jediným skutečně funkčním nástrojem pro zajištění dlouhodobé odborné péče o menší lokality, prováděné především specialisty. Bez nich by prakticky nebylo možné zajistit dostatečnou ochranu a údržbu ochranu maloplošných zvláště chráněných území, ani přírodně cenných lokalit mimo ZCHÚ, tedy těch ve volné krajině. Jinými slovy, praktická ochrana přírody je na tomto dotačním programu silně závislá, neboť jiný dotační program, který by představoval spolehlivý, pružný (viz např. jednoleté projekty PPK B vs. pětileté operační programy) a dostatečný zdroj financí a zároveň byl administrativně zvládnutelný pro běžného žadatele (PPK vs. OPŽP) či zhotovitele, zkrátka neexistuje.
Ochranařina a záchranné stanice: Dvě strany jedné mince
Pokud už nebudou v krajině druhově bohaté plochy, nebude kam pacienty ze záchranných stanic vypouštět. Existenční potíže byť jediné záchranné stanice znamenají fatální dopady na celou NSZS, ale třeba i zatížení IZS.
Ohrožení stávající péče o cenná území
Praktická ochrana přírody dnes funguje na hranici svých možností a z velké části závisí na práci dobrovolníků, bez nichž by se již celý systém dávno zhroutil se všemi ekologickými i ekonomickými důsledky.
Důsledkem nedostatečné péče o krajinu, ať už o chráněná území nebo o volnou krajinu, je úbytek biologické rozmanitosti, vymírání stovek druhů hmyzu a dramatický úbytek opylovačů. Naše krajina ztrácí schopnost odolávat suchu a pojmout extrémní srážky, dochází k rozvratu hospodářských lesů a degradaci půdy.
Ohrožení Národní sítě záchranných stanic
Program PPK částečně financuje také Národní síť záchranných stanic pro volně žijící živočichy (NSZS), která poskytuje služby napříč Českou republikou nejen zvířatům v nouzi, ale i občanům, od nichž přebírá zraněná divoká zvířata a pravidelně řeší různé problémy spojené s blízkým soužitím s divoce žijícími živočichy.
Podpora státu pokrývá zhruba 20 % nákladů, obdobně to je i s podporou krajů a obcí. Záchranné stanice se proto neobejdou bez podpory regionálních firem a také veřejnosti. Tento zdroj financí však kvůli pandemii výrazně oslabil. Pro zajištění profesionálních pracovišť s proškolenými pracovníky je ale nezbytně nutné stabilní finanční zázemí.
Následné hospodářské i ekologické škody, zatížení integrovaného záchranného systému i státní správy či obnova kolabující Národní sítě záchranných stanic mnohonásobně převáží zdánlivě „ušetřené“ finanční prostředky.
A co dál?
Chceme přispět k aplikaci moderní strategie a pojetí ochrany přírody a krajiny v ČR.
Poukazovat na nesmyslná nebo dokonce protichůdná opatření z pera Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství.
Ušetřit peníze na projektech, které v konečném důsledku naši krajinu naopak poškozují.
Navrhovat ta opatření, která smysl mají a dostatečné pozornosti se jim nedostává.
Investovat do skutečně funkčních opatření jako nastartování propojení záchrany hospodářských lesů s ochranou biodiverzity a se zadržováním vody v krajině.
Níže najdete prezentace různých opatření, která byla podpořena v rámci Programu péče o krajinu.
Sdružení Krajina
Českomoravská vrchovina
péče o podmáčené louky, výsadba stromořadí, budování tůní a mokřadů, revitalizace zanedbaných území
jižní Morava
CHKO Pálava
pastva ovcí, koz, koní a poníků
Josefovské louky
ptačí park u Jaroměře
mokřadní ráj na zaplavovaných a spásaných loukách
hora Svatého Václava
CHKO Český les
budování tůní, výsadba alejí
Radiměř
u CHKO Žďárské vrchy
výřezy a kosení s plánovanou pastvou ovcí
Kalvárie
CHKO České středohoří
výřezy náletů, obnova ovocného sadu
Bílé stráně pod Košťálovem
CHKO České středhoří
výřezy náletů a pastva ovcí
Radobýl
CHKO České středohoří
výřezy, kosení a pastva ovcí
Holý vrch
CHKO České středohoří
výřezy náletů, kosení a pastva ovcí
Střední Povltaví
Středočeský kraj
výřezy, kosení a pastva koní, skotu, koz a ovcí
LIFE pro srovnání