Výzva k zajištění financí pro péči o krajinu a záchranné stanice

Krajinotvorné programy jsou užitečné pro přírodu i pro lidi.

Program péče o krajinu (PPK) a Program obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK) jsou funkčními nástroji pro zajištění dlouhodobé odborné péče o menší lokality.

$

Podporují zadržení vody v krajině a vracejí do ní vodní i mokřadní plochy, zachraňují ohrožené druhy živočichů a rostlin a navracejí do krajiny opylovače. Více

$

Poskytují finanční prostředky velkému množství lidí – drobným majitelům pozemků, krajům, obcím i nevládním organizacím včetně záchranných stanic. Více

$

Jejich předností je oproti jiným dotačním titulům jednodušší administrativa a tím mimo jiné dostupnost pro každého. Více

$

Zapojují veřejnost do účinné ochrany přírody a mají příznivý dopad na rozvoj turistického ruchu.

Co je potřeba vyřešit?

Je nutné přehodnotit další finanční nástroje pro ochranu přírody jako nižší kofinancování pro projekty LIFE, snížení byrokratické zátěže a obecně systémové změny pro fungování NNO pro přímou podporu biodiverzity.

Neudržitelná situace fungování NNO 2024 (.pdf)

Do té doby požadujeme:

Zajistit financování krajinotvorných programů ve výši nejméně 0,05 % státního rozpočtu.

Už v roce 2013 se zvažovalo, že minimální vhodná částka v krajinotvorných programech by měla dosahovat alespoň 400 milionů. Realitou se však stalo 165,5 – 194,5 milionů v letech 2013 – 2018. V následujícím roce se sice investice do programů zvyšovaly až na 340 milionů, avšak jen díky doplňování z finančních rezerv Ministerstva životního prostředí namísto vyčlenění adekvátní částky ze státního rozpočtu. Pro rok 2026 finanční prostředky na tyto programy bohužel zcela vypadly ze státního rozpočtu. Náhradní financování se snaží zajistit AOPK z emisních povolenek ze Státního fondu životního prostředí.

Výzva vědců a ochranářů pro MŽP 2019 (.pdf)

Během posledních desetiletí se částka vyhrazená na aktivní ochranu přírody a krajiny navzdory inflaci prakticky vůbec nezměnila a byla reálně vyšší jen o 70 milionů než v minulém století. Pro následující roky bohužel zatím není jisté zda se financování podaří zajistit a ke všemu je problém s nedostatečnou výši. I v tom nejlepším případě dojde ke snížení podpory pro krajinotvorné programy až o několik set milionů korun ročně.

I vzhledem k dlouhodobému podfinancování bychom však krajinotvorné programy rádi dostali až na 0,05 % státního rozpočtu, nikoli pouze 0,018 %, jak tomu bylo doposud. Vedle navýšení celkových prostředků je totiž nutno vzhledem k rychlému úbytku druhů zajistit péči většímu počtu území a navýšit náklady obvyklých opatření (NOO) tak, aby odpovídaly realitě.

Společné stanovisko ohledně NOO 2022 (.pdf)

Směřovat prostředky v první řadě na ochranu a podporu biodiverzity.

Programy udržují při životě celostátní síť nejcennějších území, která pak fungují jako poslední pojistka (tzv. refugia) biodiverzity v naší krajině. Pozornost by měla být věnována údržbě bezlesí, řídkolesí a mokřadů a teprve peníze, které zbydou po údržbě těchto prioritních lokalit, by měly být využity pro další opatření typu výsadby, remízky, ošetřování stromů, značení rezervací, návštěvnická infrastruktura a změna druhového složení lesů.

Dopis pro pracovníky AOPK a krajských úřadů

Finanční situace v ochraně přírody je již neudržitelná.

V současné době není ekonomicky možné nadále zajišťovat péči o biologicky hodnotné lokality, o které se staráme, neboť výše prostředků z krajinotvorných programů za údržbu nelesních biotopů je často jen zlomkem skutečných nákladů.

To, co pro to můžete udělat už dnes, zásadním způsobem rozhodne o budoucnosti biologické rozmanitosti (nejen) v ČR a také o existenci ochranářských spolků.

$

Ohodnocujte lépe zakázky za práce, které pro Vás zajišťujeme kvalitně a erudovaně. Navíc mnohdy zdarma pro státní ochranu přírody provádíme i další práce (monitoringy a specifické mozaikovité kosení a takovou pastvu, která současně potlačuje nežádoucí a naopak podporuje druhy cílové, jednání s vlastníky, osvěta veřejnosti apod.).

$

Uveďte do praxe prioritizaci kvality, a aby u specifičtějších způsobů péče byly akceptovány náklady i mimo rámec NOO. Péče o špatné dostupné, vzdálené a vzácné lokality vyžaduje tzv. superbiodiverzitní přístup a vyšší cestovní náklady a není tak možné ji vykonávat za ceníkové sazby.

$

Změňte přístup k nakládání s biomasou. Biomasa nemusí být vždy odpad. Naopak může jít o zcela klíčový prvek pro podporu biodiverzity.

$

Buďte shovívavější k dodržování termínů, případně i rozsahu prací. Pokud i nadále potrvá stav, kdy smlouvy budou podepisovány v šibeničních termínech, navíc s nejistou výší finančních prostředků, nejsme schopni fungovat v terénu efektivně.

$

Podpořte nás ve snaze o systémové řešení důstojného fungování nevládního ochranářského sektoru, bez kterého se státní ochrana přírody neobejde.

Rozvedení jednotlivých bodů 2022 (.pdf)

Superbiodiverzitní způsob managementu (.pdf)

Umožnit financování Národních dotačních programů na ochranu životního prostředí a posunout termín vyhlášení na začátek roku.

PPK (Program péče o krajinu) a POPFK (Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny) se staly jediným skutečně funkčním nástrojem pro zajištění dlouhodobé odborné péče o menší lokality, prováděné především specialisty. Konec roku 2025 však může znamenat také také konec těchto programů.

Bez nich prakticky není možné zajistit dostatečnou údržbu ochranu maloplošných zvláště chráněných území, ani přírodně cenných lokalit mimo ZCHÚ, tedy těch ve volné krajině. Jinými slovy, praktická ochrana přírody je na těchto dotačních programech silně závislá, neboť jiný dotační program, který by představoval spolehlivý, pružný (viz např. jednoleté projekty PPK B vs. pětileté operační programy) a dostatečný zdroj financí a zároveň byl administrativně zvládnutelný pro běžného žadatele (PPK vs. OPŽP) či zhotovitele, zkrátka neexistuje.

Nástrojem pro péči o větší a složitější lokality zatím naštěstí i nadále zůstává OPŽP (Operační program Životního prostředí), ale příprava těchto projektů už je daleko náročnější – jen proces schvalování již napsaných projektů trvá mnohdy přes půl roku, natož když do toho ještě zahrneme přípravné práce a sepisování a finalizaci žádosti.

Ochranařina a záchranné stanice: Dvě strany jedné mince

Pokud už nebudou v krajině druhově bohaté plochy, nebude kam pacienty ze záchranných stanic vypouštět. Existenční potíže byť jediné záchranné stanice znamenají fatální dopady na celou NSZS, ale třeba i zatížení IZS.

Ohrožení stávající péče o cenná území

Praktická ochrana přírody dnes funguje na hranici svých možností a z velké části závisí na práci dobrovolníků, bez nichž by se již celý systém dávno zhroutil se všemi ekologickými i ekonomickými důsledky.

Důsledkem nedostatečné péče o krajinu, ať už o chráněná území nebo o volnou krajinu, je úbytek biologické rozmanitosti, vymírání stovek druhů hmyzu a dramatický úbytek opylovačů. Naše krajina ztrácí schopnost odolávat suchu a pojmout extrémní srážky, dochází k rozvratu hospodářských lesů a degradaci půdy.

Ročenka AOPK 2020 (.pdf)

Ohrožení Národní sítě záchranných stanic

Program PPK částečně financuje také Národní síť záchranných stanic pro volně žijící živočichy (NSZS), která poskytuje služby napříč Českou republikou nejen zvířatům v nouzi, ale i občanům, od nichž přebírá zraněná divoká zvířata a pravidelně řeší různé problémy spojené s blízkým soužitím s divoce žijícími živočichy.

Podpora státu pokrývala zhruba 20 % nákladů, obdobně to je i s podporou krajů a obcí. Záchranné stanice se proto neobejdou bez podpory regionálních firem a také veřejnosti. Pro zajištění profesionálních pracovišť s proškolenými pracovníky je nezbytně nutné stabilní finanční zázemí.

Následné hospodářské i ekologické škody, zatížení integrovaného záchranného systému i státní správy či obnova kolabující Národní sítě záchranných stanic mnohonásobně převáží zdánlivě „ušetřené“ finanční prostředky.

Národní síť záchranných stanic (.pdf)